Historie Tvrze Boskovštejn

 
     

Boskovštejn se stal známý všem archeologům, kteří se zabývali osídlením prvních zemědělců v mladší době kamenné (období 5 tis. až 2 tis. let před Kristem). Výzkumy Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce prokázaly u Boskovštejna osm lokalit osídlení lidu s keramikou lineární, malovanou a píchanou. Archeologický materiál odborně utříděný a publikovaný studovali ve sbírkách představitelé naší i mezinárodní archeologické vědy. Kromě toho zde byly náhodnými nálezy zjištěny zvoncovité poháry z konce mladší doby kamenné a kultura halštatská z doby železné.

 

Ve vlastivědě markrabství moravského nejstarší zmínka o Boskovštejně je uváděna k roku 1586, kdy Bedřich z Náchoda daroval Boskovštejn i s tvrzí své manželce Kateřině. Boskovštejn v letech 1608 - 1613 patřil Bouchvalu Jaroslavovi z Náchoda. Roku 1615 byl prodán zámek, ves, pivovar i obec Jiřice Petru Vokovi z Náchoda na Žeroticích. Před rokem 1619 koupil statek evangelický šlechtic Zikmund z Ditrichštejna. Císař intabuloval roku 1630 Boskovštejn hraběti Jiřímu z Náchoda, majiteli Hostima, po němž jej zdědil syn Leopold Ferdinand hrabě z Náchoda. Pobělohorský převrat po roce 1620 urychlil feudální proces započatý již dříve - pohlcování drobných statků velkostatky. Drobná, původně česká šlechta tak postupně vymizela. K roku 1659 se uvádí zámek na Boskovštejně jako pustý se dvorem, mlýnem a hospodou. Ferdinand Leopold z Náchoda prodal Boskovštejn roku 1660 svobodnému pánu Zdenkovi Bohuslavu Dubskému z Třebomyslic, který koupil i Hostim a od té doby byla obě panství spojena a spravována z Hostima. K Boskovštejnu patřila vrchnostenská hospoda a čtyři chalupy na " pražské silnici ", kde se platilo mýto jedna grešle - od toho název osady Grešlové Mýto. Ještě k roku 1672 je uváděn Bohuslav Zdeněk Dubský z Třebomyslnic jako pán Boskovštejna a Jiřic. Boskovštejn byl hodnocen jako ves drobných usedlíků, domkářů, chalupníků, Jiřice měly povahu lánových pozemků. Roku 1680 Zd. Dubský intabuloval Boskovštejn Ludvíku Raduit de Souches, kde uvádí k roku 1679 Ovčírna, Mlýn na prach, pila a obora. Roku 1717 po smrti slabomyslného Jana Ludvíka de Souches dostal statek jeho synovec, který 1721 intabuloval Boskovštejn na základě prodeje z roku 1720 císařsko královskému dvornímu radovi Josefu hraběti z Gatterburgu. V tomto období došlo k výrazným změnám v krajině. Listnaté a jehličnaté lesy byly zmenšeny. Velké plochy byly přeměněny v pole při panských dvorech, část pozemků prodána poddaným, obora byla zrušena. V bývalém hustém lese směrem k Prokopovu byla postavena kaple na základě "zázračného" zachránění hraběte z Gatterburgu. Část lesů kolem "pražské silnice bylo vykáceno, aby loupežníci, kteří přepadali kupce neměli úkryt.